Klima
Sýrie má dvě klimaticky odlišné oblasti – přímořskou a vnitrozemskou. První z nich vyplňuje 15 km široká a úrodná přímořská rovina, horské hřbety a nížiny údolí Ghába okolí řeky Orontes. Druhou rozlehlou východní část vyplňují náhorní plošiny a nížiny mezi řekami Eufrat, Tigrid a Chábúr. Pobřeží má typické středozemní klima. Jsou zde horká a vlhká léta a mírné deštivé zimy. Střední letní teplota je + 26 stupňů, zimní + 12 stupňů. Léta ve vnitrozemí jsou horká a suchá. Teplota dosahuje v průměru + 34 stupňů, mezi dnem a nocí však nastává velký teplotní rozdíl, někdy až 20 stupňů. Zima je zde naopak velmi studená, deštivá, často spojená s ostrými poryvy větru. Ve vyšších polohách přicházejí mrazy a padá sníh.
Výměna peněz
Směnárny na hraničních přechodech mají otevřeno nepřetržitě, stejně tak je možné kdykoli vyměnit peníze v hotelech vyšší kategorie. Banky mají otevřeno denně s výjimkou pátku od 8:30 – 14:00 hodin. Doporučujeme se spíše vybavit hotovými penězi (nejlépe americkými dolary).
Doprava
Funguje hromadná autobusová doprava ve všech krajských městech, levné jsou i taxi, které Vás dopraví uvnitř měst i mezi nimi. Mezi kraji existují také vlaková spojení a vnitrostátní letecké linky (Allepo, Latákija, Qamišlíja, Dair az–Zor).
Zdravotnictví
Zdravotnická péče je na dobré úrovni. Oproti minulým letům přibyly stovky soukromých praxí, které jsou na ulicích zřetelně označeny i v latince s vymezením lékařovy specializace. Každé větší město má nejméně jednu státní nemocnici a řadu soukromých. Léky v lékárnách lze běžně obdržet také bez předpisu. V nočních hodinách jsou otevřeny služební lékárny.
Kuchyně
Syrské kuchyni dominuje typická středovýchodní strava mající svůj původ v okolních zemích a hlavně v Libanonu. Většina tradičních pokrmů má jednoduchou úpravu a skládá se hlavně z obilovin, zeleniny a ovoce. Oblíbené je pečivo plněné zeleninou, ořechovými pastami a zelenina plněná masem. Večeře je nejdůležitějším jídlem dne a i zde, stejně jako v ostatních arabských zemích, se mimo jiné podává jako hlavní chod mezze /množství malých teplých a studených předkrmů, podávaných na mělkých miskách s různými druhy omáček, kondimenty a arabským chlebem/. Chlebovými plackami si nabíráte obsah misek, některý bývá ostrý až k slzám. Masa se dočkáte až ke konci večeře. Večeře trvá několik hodin, spolustolovníci diskutují, popíjejí místní anýzovku a pokuřují z vodních dýmek. Základními surovinami
jsou zde kromě jehněčího a kuřecího masa, cizma a nejrůznější zelenina. Mezi oblíbené koření patří mimo jiné šafrán, stár a summak.
Historie
Sýrie leží na dávné cestě mezi Mezopotámií a Středozemním mořem. Území bylo velice často okupováno cizími mocnostmi. Od roku 2000 př.n.l. zde vládla Akkadská říše. Po té se zde vystřídali Egypťané, Asyřané, Babylóňané a Chetité. Nakonec oblast ovládli Peršané. Perská vojska byla vyhnána ze Sýrie Alexandrem Velikým. Ten donesl zemi řeckou kulturu. Po smrti Alexandra vládli území jeho vojenští velitelé. V roce 64 př. n.l. se stává území Sýrie součástí Římského impéria jako provincie. Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v Konstantinopoli. Byzance vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli muslimští Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z Damašku se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě. V 11. století vpadli do Sýrie Turci a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křížáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křížácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci
pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války.
Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna 1946. Po vyhlášení samostatnosti Izraele se Sýrie v roce 1948 připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce 1958 se Sýrie stala součástí Sjednocené arabské republiky vedené Násirem, v té dominoval Egypt (roku 1961 Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku 1971). V roce 1967 vypukla šestidenní válka s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golandské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a Izraelem v roce 1973 a opět Izrael zvítězil. V roce 1975 poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného Libanonu. Srážky s Izraelem tak trvaly dalších 15 let. V roce 1992 byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli Iráku a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Napětí mezi Sýrií a Izraelem trvá dodnes. Hlavní problém jsou Izraelem okupované Galandské výšiny, na které si Sýrie stále činí nárok.
Přírodní podmínky
Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou Eufrat. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země. Na jihu se rozprostírají Golandské výšiny, které ale nyní okupuje Izrael. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché.